RICHARD   LANGER - 27. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
1/365: Každé ráno se znovu narodím

2/365: Krásné sestřičky na Mallorce

3/365: V roli podivného hosta

4/365: Každý chceme vypadat moudřeji

5/365: Náušnice profesora Knížáka

6/365: Slíbeno doma

7/365: Strom u cesty

8/365: Bez peněz ani do kavárny nelez

9/365: Chce to hodně solit a pepřit

10/365: S tátou je to prostě jiný

11/365: Natrhej si sám

12/365: Taky za pětku je třeba poděkovat

13/365: Přes pře…

14/365: Když barvy voní a krásky se usmívají

15/365: Lidé odcházejí, přátelství zůstává

další díly Ranní kávy s Richardem - zde

RANNÍ KÁVA S RICHARDEM 15 /365 - Lidé odcházejí, přátelství zůstává

Antonín Baudyš mi byl celý dlouhý čas, než jsem ho poznal, nesympatický. Asi proto, že dělal politiku a někde něco řekl a já mu to nevěřil. Až osobní setkání změnilo můj pohled na něj a zakrátko v něm objevím férového chlapa se smyslem pro humor. Moderoval jsem cosi na Žofíně a on tam byl a u rautového stolu jsme pospolu vypili sklenku červeného. Pak jsem s ním natáčel něco pro TV Public a zase jsme nešetřili časem a po práci jen mezi čtyřma očima si povídali o vesmíru a souvislostech k našim životům. Poté neodmítl podpořit zámek Kozel a přijal bez nároku na honorář roli hosta v Zámecké talk show, jíž jsem moderoval a kam bez nároku na peníze přijela i paní Dana Morávková s manželem Petrem Maláskem. Do toho jsme se občas jen tak setkali na kus řeči v Praze a dali si v restauraci třeba jen vývar a libovali si, jak jsme v tomhle stejní – že ho oba rádi jíme horký a hodně opepřený. A u toho všeho jsme neustále debatovali o životě. Dokonce jednou pan Baudyš přijel za mnou do Pošumaví, kde jsme společně v naší vesnické hospodě navštívili vyhlášené vepřové hody, načež se odebereme k nám do chalupy a on mne překvapí dárkem v podobě láhve slivovice. V době jeho rozvodu se divil, že z bulváru neznám „podrobnosti“ a když se dověděl, že bulvár nekupuju, prohodil: „Vy ale umíte pečovat o duševní zdraví…“ – Jednoduše jsme si padli do oka a moc mne bavilo si s ním o čemkoliv povídat.

rl

rl

Na sklonku roku 2009 jsem v Praze moderoval „nonstop 40h talk show s devadesátkou hostů“ a jedním takovým byl opět Antonín Baudyš. Tehdy, když byla řeč o víně, řekl, že asi poslední dobou nekupuje kvalitní, neboť ho stále víc bolí hlava. Za dva roky zesnul a já se dověděl, že bolest hlavy nepůsobilo víno. Dva dny jsem cítil, že je někde kolem v prostoru a pořád jsem měl dojem, že jeho tvář vidím jakoby po mé pravé straně, ať jsem byl, kde jsem byl – v autě, doma, kdekoliv. Potom to přešlo a zůstalo vědomí trvalého přátelství, které v sobě chovám podnes a ono je to už 5 let.

rl

rl

Všechno se vším souvisí. I dávný pocit hluboko v člověku schovaný ovlivňuje vše budoucí – nyní, když připravuji rozjezd mého nového projektu „Richardův názorový harém“ (aneb klub pro zajímavé ženy o jejichž názory se budu zajímat a jímž budu oplátkou představovat zajímavé myšlenky a inspirace zajímavých mužů), často mne napadne: „Na jednu z akcí harému pozvu jako hosta pana Baudyše…“ – Abych si vzápětí uvědomil, že už je pět let mimo pozemský svět, ale jak byly jeho myšlenky silné a vlídně komentované, jakoby šel našimi životy dál.

5. 8. 2017 Richard

Foto - Jitka Langerová: Na snímku z vepřových hodů v roce 2009 v Pošumaví, je s námi můj blízký kamarád František Lambert (vlevo) a v Pošumaví široko daleko vyhlášený šenkýř Bohouš Trojánek. Snímek ze Zámecké talk show je také z roku 2009 a byl pořízen ve vyprodané jízdárně – veškerý výtěžek jsme dle záměru obětavého kastelána Karla Bobka věnovali zámku Kozel – hostem show byl i filmař Václav Chaloupek, který je na snímku pořízeném po akci společně s dalšími hosty show, paní Janou Flanderovou z Lions Clubu a mojí dcerou Markétkou.

RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2017 All rights reserved