RICHARD   LANGER - 27. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
1/365: Každé ráno se znovu narodím

2/365: Krásné sestřičky na Mallorce

3/365: V roli podivného hosta

4/365: Každý chceme vypadat moudřeji

5/365: Náušnice profesora Knížáka

6/365: Slíbeno doma

7/365: Strom u cesty

8/365: Bez peněz ani do kavárny nelez

9/365: Chce to hodně solit a pepřit

10/365: S tátou je to prostě jiný

11/365: Natrhej si sám

12/365: Taky za pětku je třeba poděkovat

13/365: Přes pře…

14/365: Když barvy voní a krásky se usmívají

15/365: Lidé odcházejí, přátelství zůstává

16/365: Potkat jsme se jednou prostě museli

17/365: Už chápu, proč říkají lidé, že je fajn být "na úrovni"

18/365: Děkuji ti Mekáči

19/365: Normálně netančím, ale jinak je to tanec

20/365: Tři druhy chlapů

další díly Ranní kávy s Richardem - zde

RANNÍ KÁVA S RICHARDEM 20 /365 - Tři druhy chlapů

Aby byl chlap chlapem, musí na něco být. Dávno mi to došlo a dávno jsem si pro sebe rozdělil chlapy do tří skupin:

V první jsou chlapi, kteří jsou na ženské.

Ve druhé, chlapi, kteří jsou na chlapy.

A ve třetí skupině jsou chlapi, kteří jsou na nic.

Chtě nechtě do jedné skupiny musím sám sebe zařadit. A jsem u moralizování. Když řeknu, že určitě nejsem trojka a ani dvojka, o čemž rozhoduje vyšší moc a ne já, pak zbývá jednička. Co s tím, když jsem ženatý?

Zrovna nedávno jsem své dospělé dceři říkal: „Máš štěstí, že se mi líbí ženské, jinak bys nebyla.“

Líbit se ženy chlapovi, který je na ženské, jednoduše musí, všeobecně řečeno. Zda je věrný nebo nevěrný je jeho tajemství. Když se přizná, jedni se budou smát, že se vytahuje. Když vše bude popírat, druzí nebudou věřit.

A že mne bolí za krkem, jak se otáčím za ženskýma? Že to řeknu naplno!? Aspoň nelžu. A pak kroutit krční páteří je zdravé. Ostatně mnoho chlapů si krční páteř procvičuje možná víc než já, ale kdo se k tomu přizná?! Realita nemusí slušet, ale jednou je to realita, která pravdu skýtá. A pak, pokud má doma žena chlapa ze třetí skupiny, je jistě ráda, jak se o jiné nezajímá, ale možná strádá, že žádná energie ve vzduchu nevisí. Vždyť být věrný a přitom nebýt na ženský jako ďas, to není umění být věrným. Být na ženský a ustát to, to teprve chce medaili. A kdo jak co ustojí, to je zase už jen jeho soukromí. Vždyť i ženy mají svá tajemství. Kdoví, co nevíme my chlapi, ale proč se naopak nepřiznat, že nejeden chlap má úsměv žen rád. Vždyť co je na světě kromě květin nejkrásnější?

rl

rl

rl

rl

rl

30. 8. 2017 Richard

RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2017 All rights reserved