RICHARD   LANGER - 27. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
1/365: Každé ráno se znovu narodím

2/365: Krásné sestřičky na Mallorce

3/365: V roli podivného hosta

4/365: Každý chceme vypadat moudřeji

5/365: Náušnice profesora Knížáka

6/365: Slíbeno doma

7/365: Strom u cesty

8/365: Bez peněz ani do kavárny nelez

9/365: Chce to hodně solit a pepřit

10/365: S tátou je to prostě jiný

11/365: Natrhej si sám

12/365: Taky za pětku je třeba poděkovat

13/365: Přes pře…

14/365: Když barvy voní a krásky se usmívají

15/365: Lidé odcházejí, přátelství zůstává

16/365: Potkat jsme se jednou prostě museli

17/365: Už chápu, proč říkají lidé, že je fajn být "na úrovni"

18/365: Děkuji ti Mekáči

19/365: Normálně netančím, ale jinak je to tanec

20/365: Tři druhy chlapů

21/365: Víte, kdo já jsem?

22/365: V sobotu na Sobotu

další díly Ranní kávy s Richardem - zde

RANNÍ KÁVA S RICHARDEM 22 /365 - V sobotu na Sobotu


Měšťanská beseda v Plzni je prostor, ke kterému mám hezký vztah. Proto jsme si ho už v roce 1992 s kamarádem pronajali pro naše tehdejší autorské divadlo „Naši přátelé“. Po Plzni rozvěsíme na cyklostylu kopírované černobílé plakátky „V SOBOTU NA SOBOTU“, na nichž dominuje komik Luděk Sobota, coby host představení a navíc tahák na diváky. Luďka Sobotu mám rád. Nemluvím jen o komikovi, ale hlavně o člověkovi. Má dobré srdce. Je sečtělý. Miluje poezii. Nikdy by nikomu neublížil ani slovem. Proto si ho vážím. Poznal jsem ho v roce 1990 v Mariánských Lázních. Pár vzájemných slov a vznikla snaha uspořádat několik společných vystoupení.

U něj doma v Praze jsme vymýšleli, co a jak a pak následovalo pozvání k nám do Plzně. Celá devadesátá léta jsme bydleli v Borské, tam nad nočním barem „U Řeka“ a restaurací „U Dvou ševců“. A právě tady mne navštívil Luděk. V té době bylo schodiště oprýskané, okna na chodbě vytlučená. Neupejpal se. Viděl, jak zářím štěstím, že vůbec nějaký byt máme. Doma jsme si to vyfikli do novoty a čista a on, mistr zvyklý na návštěvy ve výstavních vilách, se tady v malém bytečku na okraji Bor, cítil příjemně. Mezitím, co pije kafe, dopočítávám tržbu za naše vystoupení v Měšťanské besedě. Kvůli tomu sem vlastně 2. 5. 1992 přijel. Měl slíbeno pro nás na tu dobu dost peněz: „4.000,- Kčs za 20 minutové hostování v celovečeráku“. Moje tušení se ale potvrdilo! Na vstupném jsme nevybrali ani na nájem. Sahám ženě do úspor na dovolenou. Luděk mávne rukou: „To nechte být. Bavilo mne to, jste nadšenci a to se mi líbí…“ – A pak nás vzal dolů do restaurace. Hostinský Milan Švec třeští zraky: „V tomhle baráku je na návštěvě Luděk Sobota?“ – Luděk skromně červená a svým typickým hlasem dodá: „No, je…, navíc je sobota…, tak přijel Sobota. A protože moji hostitelé mají hlad, tak je rád pozvu na oběd…“ – Kdo umí, ten umí. Nejde o to umět jen svou práci. Jde i o to umět mít lidi rád a to Luděk Sobota umí.

rl
Tady jsem vyfotil Luďka na akci v Parkhotelu v Plzni (cca 2005), kde jsem pro Českou pojišťovnu produkoval a moderoval párty…

rl
Na fotografii před hotelem Zámeček v Popradu ve Vysokých Tatrách je s námi i manželka Luďka – Adina. To mne oba angažovali jako moderátora jejich představení na Slovensku (asi 2008).

rl
Jednou jsem moderoval Luďkovo představení v Orlických horách, kde také vystupoval pan Čejka. Doprovázela mne tam dcera Markétka – na snímku sedí vedle Luďka a jí ještě lepkový rohlík, netušíc, že za pár měsíců se doví, že má celiakii a už nikdy nebude smět takové pečivo jíst. Možná je to poslední snímek, kde je náhodně zachyceno, jak ještě netuší, je pečivo ji škodí (2005).

rl
Tuhle fotku jsem kdysi vyfotil u Luďka doma…, mám ještě krásné video, ale to si bez dovolení nedovolím publikovat, neboť bylo natočeno v soukromí.

rl
Na koleně vyrobený plakát, jehož jeden exemplář jsem před 25 lety uschoval do pracovního archivu. Byla to doba oproti dnešním technologií „pravěká“, ale kouzlo měla – sám jsem tenhle plakátek rozvěšoval po Plzni a snil, jak si představení užijeme, což se bez ohledu na finanční ztrátu stalo:)

rl
Zadní strana plakátku nesla nabídku placeného vstupného. V té době jsem v Plzni dočasně založil pobočku pražské agentury Foibos, kterou kamarád – společník z divadla – zprvu v Praze v roce 1990 založil, aby zastupovala nás dva jako herce…, přičemž později se tahle pražská agentura zapsala na trhu jako velký producentský hráč v oblasti hodnotného umění a kamarád ji v Praze vede úspěšně podnes (v Plzni jsem pobočku provozoval jen půl roku).

14. 9. 2017 Richard

RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2017 All rights reserved