RICHARD   LANGER - 27. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
1/365: Každé ráno se znovu narodím

2/365: Krásné sestřičky na Mallorce

3/365: V roli podivného hosta

4/365: Každý chceme vypadat moudřeji

5/365: Náušnice profesora Knížáka

6/365: Slíbeno doma

7/365: Strom u cesty

8/365: Bez peněz ani do kavárny nelez

9/365: Chce to hodně solit a pepřit

10/365: S tátou je to prostě jiný

11/365: Natrhej si sám

12/365: Taky za pětku je třeba poděkovat

13/365: Přes pře…

14/365: Když barvy voní a krásky se usmívají

15/365: Lidé odcházejí, přátelství zůstává

16/365: Potkat jsme se jednou prostě museli

17/365: Už chápu, proč říkají lidé, že je fajn být "na úrovni"

18/365: Děkuji ti Mekáči

19/365: Normálně netančím, ale jinak je to tanec

20/365: Tři druhy chlapů

21/365: Víte, kdo já jsem?

22/365: V sobotu na Sobotu

23/365: Když odchází osobnosti...

24/365: Když klukovina zachrání život

25/365: Jak vznikají drby

26/365: Na kávě v Terstu…

27/365: Přes hubu jsem už ve 12.35 dostal…

28/365: Věra Čáslavská nebyla jen mistryní sportu, ale i života

29/365: Jízdenka do nikam...

další díly Ranní kávy s Richardem - zde

RANNÍ KÁVA S RICHARDEM 29 /365

Jízdenka do nikam...

K železnici mi vštípil lásku děda. Celý život prožil v nádražáckém a mne jako kloučka, houpal na kolenech, vyprávějíc nejednu historku o párovkách, drezínách a vůni pražců. Odmala jsem měl jasno: „Budu železničář!“ – Dědovu památnou modrou čepku, kterou si přálo všech devět vnuků, mám já. Nikdo z rodiny neměl šanci radit cokoliv jiného. Po základce jsem nemohl jinak, než na dopravní průmyslovku do Plzně. Po škole nabral život jiný směr, ale na železnici jsem nezanevřel. Stále ji miluju.

Všichni dobře známe rčení: „Stará láska nerezaví…“ – V mém případě platné ve vztahu k železnici. V létě, při toulkách přírodou, přecházejí-li se koleje, miluju, když zavoní pražce. Třeba když jsme šli s rodinou pěšky z Hracholuské přehrady přes historický železný most směr Konstantinovy Lázně. To je přesně ta neopakovatelná atmosféra. Doma mi u pracovního stolu, nad počítačem, visí přes půl stěny velký portrét dědy a vedle něj prastará dědova nádražácká čepice. Stačí kouknout a slyším skřípání brzd a dunění v kolejích. Všechny filmy, kde se míhají vlaky, mi jsou ihned blízké. Fantomas, Smolař, Von Ryanův Expres a z českých filmů nepřekonatelný klukovský film: „Páni kluci“.

Už strašně let doma říkám: „Zvednu se, zajdu na nádraží a koupím si jen tak někam jízdenku a projedu se vlakem!“ – Doma s pochopením kývají hlavou a vědí, že zůstane u řečí. Tak moc bych chtěl mezi prsty jímat tu starou malou jízdenku z tvrdého tmavého kartonu a slyšet pískat párovku při vjezdu do nádraží. Na peróně bych podlehl vůni horkých párků a celou cestu pak prostál na chodbě u okénka. Jenže ty malé jízdenky jsou dávno minulostí.

Pracovně jsem pár let jezdil do Ostrova na Karlovarsko moderovat Filmový festival Oty Hofmana. Během několika ročníků jsem se tu skamarádil s Michaelem Dymkem, dnes chlapem nad padesát, ale kdysi klukem hrajícím hlavní roli ve filmu Páni kluci. Vyprávěl jsem mu o lásce k železnici tak moc, že to nevydržel a napříště mi přivezl dárek. Když se natáčela scéna, kde pan Augusta coby nádražák prodává za okýnkem jízdenku na příští vlak, filmoví rekvizitáři vyrobili exemplář fiktivní jízdenky s vymyšlenými názvy měst, aby při eventuálním záběru kamery, nebyl ten malý tvrdý tmavý papírek bez textu. Po natáčení filmu Páni kluci se stalo, že tuhle jízdenku „do nikam“ jako suvenýr dostal Michael a po dalších 40 letech ji dal jako dárek mně. A tak k dědově čepce přibyl ještě exemplář jízdenky, která mne na vlnách fantazie vozí „do nikam a vlastně všude“ každý den.

památná čepice po dědečkovi Aloisovi z Bořitavy

rl


jízdenka, která si zahrála ve filmu Páni kluci

rl


noviny z dávného ročníku festivalu v Ostrově, kde jsem se s Michaelem Dymkem skamarádil (na fotce v novinách jsme vedle sebe vlevo)

rl


7. 12. 2017 Richard

RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2017 All rights reserved