RICHARD   LANGER - 27. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
1/365: Každé ráno se znovu narodím

2/365: Krásné sestřičky na Mallorce

3/365: V roli podivného hosta

4/365: Každý chceme vypadat moudřeji

5/365: Náušnice profesora Knížáka

6/365: Slíbeno doma

7/365: Strom u cesty

8/365: Bez peněz ani do kavárny nelez

9/365: Chce to hodně solit a pepřit

10/365: S tátou je to prostě jiný

11/365: Natrhej si sám

12/365: Taky za pětku je třeba poděkovat

13/365: Přes pře…

14/365: Když barvy voní a krásky se usmívají

15/365: Lidé odcházejí, přátelství zůstává

16/365: Potkat jsme se jednou prostě museli

17/365: Už chápu, proč říkají lidé, že je fajn být "na úrovni"

18/365: Děkuji ti Mekáči

19/365: Normálně netančím, ale jinak je to tanec

20/365: Tři druhy chlapů

21/365: Víte, kdo já jsem?

22/365: V sobotu na Sobotu

23/365: Když odchází osobnosti...

24/365: Když klukovina zachrání život

25/365: Jak vznikají drby

26/365: Na kávě v Terstu…

27/365: Přes hubu jsem už ve 12.35 dostal…

28/365: Věra Čáslavská nebyla jen mistryní sportu, ale i života

29/365: Jízdenka do nikam...

30/365: Žinýrovat se neumím a tak raději za své jím

31/365: Přezdívky k životu patří stejně jako jména…

32/365: Dobře dopadnout může jen to, co se uskuteční

33/365: Nejen na Krétu se dá jezdit zadem…

34/365: Když je chlap sám doma

další díly Ranní kávy s Richardem - zde

RANNÍ KÁVA S RICHARDEM 34 /365

Když je chlap sám doma

Kdysi byla žena v nemocnici tři měsíce. Šlo o rizikové těhotenství a ze dne na den jsem se stal doma hospodyní. Pravda, před návratem Jitky do útulného bytečku proběhly úklidové operace, ale jak velké, to se nikdo nedoví. S klidem mohu říkat, že pro chlapa není problém udržet pořádek pořád. Jediné, co mohlo napovídat, bylo odezírání z donášeného do nemocnice. Jitka chtěla co chvíli přinést vypranou noční košili a já místo toho nosil noční košile zabalené v celofánu jako dárky úplně nové. Bylo to období, kdy během čtvrt roku Jitka dostala 18 nových nočních košil. Ty použité si po návratu z nemocnice, jak jinak než sama vyprala. Chlap prostě vyřeší situaci, pokud má organizační „talent“.

Tři roky zpět vyrazila žena s naší dospělou dcerou na týden odpočinku a já zůstal sám. Po návratu si fotily kuchyň a posílaly na všechny strany příbuzným a kamarádům snímky, kam se to vrátily. Nehubovaly. To ne. Ale smály se: „Tak ty prý umíš bez nás udržet pořádek?“ – Chyba byla v tom, že přijely o dvě hodiny dřív. Člověk se stále učí…

Dva roky zpátky si zase spolu na týden vyrazily kamsi za odpočinkem a já už nic neponechal náhodě. Z linky vezmu hrneček, sklenku, talíř, lžíci, vidličku a nůž a rozhodnu se nic jiného nepoužívat. K čemu myčka? Když se nádobí do ní samo neuloží? Takhle si udělám ranní kafe a hned poté hrnek opláchnu a postavím vzhůru na utěrku, aby byl připravený na zítra. Zásadně sám pro sebe nevařím, kolem je přece dost míst, kde se dá najíst. A když náhodou něco zobnu, jeden talíř, viz systém hrnek, postačí.

Než vyrazily, doporučil jsem jim, ať pořádně celou domácnost uklidí. Stalo se. Půlku obydlí, kam nemám potřebu chodit, jsem zamkl a hotovo. Ve druhé půlce fungoval systém jednoho hrnku, příboru, talíře a ručníku. Slipy a ponožky jsem si preventivně koupil do foroty dva dny před očekávanou samotou a světe: „Div se!“ - Když se vrátily, byl jsem pochválen nejen, jak je uklizeno, ale i všechno vypráno, vyžehleno… Přitom jsem na nic nesáhl, jen sklidil hrnek a talíř a odemknul místnosti, které si před odjezdem pečlivě uklidily.

23. 2. 2018 Richard

RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2017 All rights reserved