RICHARD   LANGER - 28. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
REALITY KOLEM MNE– 9. díl:

Můj dům, můj hrad…


rl


Od té doby, co působím svým dílem v realitách, kdykoliv jdu od Národního divadla přes most Legií (jako před pár dny – viz foto) a pohlédnu k Hradu, v duchu si chtě nechtě opakuji staré rčení „Můj dům, můj hrad!“ – Kladu si otázku, jakou by eventuálně měl cenu Pražský hrad, kdyby ho nedej Bůh někdy musel stát prodávat. Jednak věřím, že se to nikdy nestane, avšak na druhou stranu by mne třeba zajímalo, na kolik je pojištěný, z čehož bych mohl odvodit alespoň nominální hodnotu, neboť „pocitově-historicko-národní cena“, myslím, je nevyčíslitelná.

A jsem u dnešního téma v rubrice „REALITY KOLEM MNE“. Každý, kdo vlastní nějakou pamětihodnost a pronajímá ji, si může myslet, že mu nájemce neplatí adekvátně v poměru k historické ceně, případně v poměru ke vztahu majitele k dané nemovitosti. Jó, stát, ten ví, jak naložit s Hradem a tak každý z nás ví, že právě tam sídlí hlava státu a ono důstojné místo je tím patřičně využito. Ale například mi kdysi vyprávěl jeden ministr, že stát vlastnil historickou nemovitost a v ní organizoval různé akce. Pak byl v restitucích objekt navrácen původnímu majiteli a stát nabídl za další užívání nemovitosti platbu nájemného. Majitel byl ale tak natěšen na svůj právem zpětně získaný majetek, že státu nevyšel vstříc a začal tam podnikat. Nevím, jak se věci mají dnes, ale tehdy prý málem zbankrotoval, pokud se tak nakonec nestalo. Příjem z nájmu nemusí být nic moc, ale je to jistota pojená s bezstarostností. Jakmile nejsou příjmy žádné a stát si odvezl z objektu vlastní inventář, takže majitel musel vše vybavit za své a už se mu portmonka notně prohnula a potom místo ohromných tržeb za pronájmy prostor a další služby nebyly dle představ – reálná ekonomika radost z úspěšné restituce dost pošramotila.

A když se snesu z výšin od atraktivních objektů k těm normálním, i tady se často potkávám s něčím podobným. Majitel činžovního domu vybírá nájemné od pekařství dole umístěného. Protože se mu zdá, že mu pekař platí málo, navyšujeme každoročně nájem. Nicméně rohlíků pekař víc neprodá a díky jasně dané kapacitě prostor jednoho dne nájem prostor vypoví. Majitel nemovitosti hledá náhradu, ale napadne ho, že tam začne podnikat on sám. Vždyť nebude muset platit nájemné - a otevře si kavárnu!

Ejhle! Po čase zjistí, že je tam od nevidím do nevidím a po odečtení nákladů se drží někde okolo částky zdaleka ne moc přesahující původní výši nájemného pekaře. Až teprve nyní si uvědomí, kolik makačky dalo pekaři, kolik musel upéct a prodat kus po kuse rohlíků, než vydělal na nájem, který majiteli domu bezstarostně přistál každého prvního dne v měsíci na účtu. A tak každý, kdo vlastní komerční prostory k pronájmu, musí zvážit, do jaké míry je fajn tlačit na pilu, co se týká nájmu v kontextu s dlouhodobostí úspěšně fungujícího vztahu majitel – nájemce.

Samozřejmě, pokud přemýšlíte, že nějaké zajímavé prostory byste chtěli pronajmout, rád jsem pro přátelé z FB, ze života a kolem ceny Ď k dispozici (touto profi činností jako externí makléř při RK EVROPA Plzeň dotuji projekt cena Ď).

Jen pro info dodám, že činžovní dům v Nepomuku, jak jsem o něm v minulých článcích psal, mám nedávno prodaný a stále mi v nabídce zůstává prodej komerčních pozemků o výměře 19 tisíc metrů čtverečních pod Božím Darem v krásné malebné přírodě za částku 10.000.000,- Kč viz oficiální inzerát: https://www.rkevropa.cz/detail/42038

30. 10. 2018 Richard Langer

foto archiv RL



další díly REALITY KOLEM MNE - zde

RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2018 All rights reserved