RICHARD   LANGER - 27. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
GALERIE zákulisí ceny Ď – 1. díl:

„Cena primáře MUDr. Vladimíra Kozy"

Finále 18. ročníku ceny Ď (dík mecenášům a dobrodincům v ČR) se konalo 7. června 2018 opět ve vzácné spolupráci s Národním divadlem v Praze. Pořadatelem je sice naše rodina Langerových, ale bez stovek nadšených osobností, institucí, sponzorů a partnerů by nebylo nic. Ceremonie na posvátné půdě Stavovského divadla (spadá pod Národní divadlo) trvala jako každý rok 2 hodiny. Nebyla prokládána písničkami, tancem…, jen emocemi, slzami a smíchem…

Tímhle počinem, kdy sedám k počítači třetí den po akci, začíná vznikat častý seriál článků, mapující osobnosti okolo ceny Ď. Jména oceněných, znění nominací a fotogalerii – to vše najdete na oficiálním webu ceny Ď 2001 – 2018 na www.cena-d.cz , ale tady budu vyprávět o těch, bez nichž by se neudálo stran projektu ceny Ď nic. Nebudu se držet posloupnosti, jak se ceny Ď předávaly, jak kdo u nich byl svou podporou blíž nebo dál – budu prostě psát, tak jak sednu a prsty začnou do klávesnice ťukat příběhy lidí kolem tohoto, dneska už převelikého celoplošného projektu, jehož součástí není jen veliké finále, ale i 14 krajských kol a řada kol městských. Projektu, který si žádal na letošní ročník dohromady sečteno více než 2200 hodin odpracovaných produkční Jitkou Langerovou, cirka 700 hodin odpracovaných mnou a dalších cca 2500 hodin odpracovaných dalšími partnery a podporovateli.

A začínám u Osobnosti Převeliké, která sice nebyla přítomna, neboť je to 6 let, co opustila pozemský svět, ale její energie a poselství přítomno bylo. Předávala se cena Ď pana primáře doktora Vladimíra Kozy za přítomnosti jeho někdejšího blízkého kolegy docenta Samulea Vokurky a jeho dvou dcer doktorky Markéty Sobotové a magistry Naděždy Lasotové (obě souhlasily už vloni se zapůjčením jména jejich tatínka k této ceně Ď).

Pana primáře Kozu, zakladatele Národního registru dárců kostní dřeně a Nadace pro transplantace kostní dřeně, mi našla pro náš další profesní, ale i osobní život, má žena Jitka v roce 2003, kdy mi produkovala seriál nezávislých talk show. Fascinovala mne jeho osobnost od první vteřiny, co jsem ho poznal. Měl jsem na své náklady pronajaté (tím jsem tyto akce realizoval zcela nezávisle jen podle sebe) Divadlo Miroslava Horníčka v Plzni a pořádal v něm svou plzeňskou talk show… a pan primář přijal pozvání jako host a dokonce souhlasil, abych s ním pobavil diváky nejen rozhovorem o práci a životě, ale také scénkou parodující indočínské mágy – levitací člověka ve vzduchu. Diváci byli překvapení, jak světově uznávaný lékař a vědec připustí i ze sebe sama udělat si legraci… a právě tam vzniklo naše přátelství, dovolím si říct, blízké přátelství a oboustranné, na což jsem stále moc pyšný (lidi bývají někdy pyšní na majetek, já když už – tak jsem pyšný na přátelství s panem primářem, které mne obohatilo neuvěřitelně pro další život).

Hned následujícího roku 2004 si pan primář Koza doslova oblíbil „cenu Ď“ a stal se členem celostátního Kolegia. Člověk, který se běžně stýkal s kardinálem Vlkem, paní Livií Klausovou nebo paní Jiřinou Jiráskovou (patroni jeho nadace), či prezidentem Gorbačovem a mnoha osobnostmi světa, našel zalíbení v mém obyčejném světě kolem obyčejného slova „děkuji“ a neuvěřitelně cenu Ď morálně i fakticky podporoval. Na některých ceremoniích pro pobavení mecenášů a dobrodinců klidně přistoupil na to sehrát nějakou tu legrační scénku ještě před tím, než předá ceny Ď za oblast nadací. V roce 2006 mi dokonce na scéně Národního divadla před zraky přítomných a kamer ČT vzal osobně z ruky krev, abychom demonstrovali, jak snadné je vstoupit do registru dárců kostní dřeně. Na druhé straně jsme se s manželkou Jitkou tuze snažili, abychom naše malé mediální možnosti poskytli s největším možným našim nasazením Nadaci pro transplantace kostní dřeně a tak jsme činili řadu let, až se stalo, že zatímco jeden rok velkou výroční cenu za největší mediální pomoc téhle nadaci v Obecním domě převzala televize Nova, tak jiný rok – to bylo 2014 – jsme ji s Jitkou převzali my dva (prý tisíckrát malá pomoc je vcelku pomoc velká).

V roce 2012 pan primář Koza zesnul. Poprosili jsme jeho dcery, zda můžeme udělovat cenu Ď v oblasti zdravotnictví pod jeho jménem. Souhlas jsme dostali a tak už vloni byla udělena tato cena nikoliv za nadaci, kterou založil a vedl a která dnes žije dál vizemi nového vedení (i když již nejsme v kontaktu, držíme palce), ale za jeho osobnost. Když vloni i letos při ceremonii zazněl hlas pana primáře z reproduktoru (dříve jsem s ním natočil několik videí i audií), udělalo to radost především jeho dcerám, které jej milují stále moc. A radost jsem měl samozřejmě i já – přátelství s panem primářem se v mém životě zařadilo mezi velká bohatství, která mne potkala.

A teď už se jen podívejte na fotky a video… z mého archivu. Setkejte se také s moudrým Člověkem, který měl ohromný smysl pro humor. A v odrazu toho všeho prožijte se mnou okamžiky nedávného předání „ceny Ď primáře Vladimíra Kozy za přínos a podporu zdravotních programů a zdraví v ČR“.


Video a fotky: Úvodní video je z roku 2003 z talk show, kde naše přátelství s panem primářem vzniklo (video zde: https://youtu.be/-LvSurhLSgs). Další fotografie je z roku 2004, kdy už jako člen celostátního Kolegia předává cenu Ď Nadace pro transplantace kostní dřeně společnosti Leo Burnett Advertising. Další fotky jsou z různých ročníků, ze zasedání Kolegia, z předávání cen nebo z okamžiků, kdy jsme opět sehráli nějakou scénku pro pobavení nominovaných mecenášů a dobrodinců. Na jednom snímku mi pan primář bere osobně krev, abych v tom momentě vstoupil do registru dárců kostní dřeně… Jeden ze snímků je ofocené PF od pana primáře z roku 2007 - nedalo mi si ho nenechat. Poslední snímek je z letošního udílení cen Ď, kde již po druhé byla předána cena Ď nesoucí jméno pana primáře Vladimíra Kozy (cenu předávaly dcery MUDr. Markéta Sobotová a Mgr. Naděžda Lasotová s Doc. Samuelem Vokurkou – oceněným byl Mgr. Josef Kočí, DiS. za významnou práci pro společnost Krajská zdravotní, a.s. , cenu převzal MUDr. Josef Liehne).

( https://youtu.be/-LvSurhLSgs)

video je z roku 2003 z talk show, kde naše přátelství s panem primářem vzniklo


Cena Ď
2004 předání ceny firmě Leo Burnett Advertising


Cena Ď
2006 - primář Koza levizuje na scéně ND


Cena Ď
2006 - Při ceremonii v ND mi pan primář Koza vzal krev


Cena Ď
2006 - zasedání Kolegia před ceremonií v ND


Cena Ď
2007 - Foto Václava Samka z hlasování Kolegia ve Stavovském divadle


Cena Ď
2007 - PF od Vladimíra Kozy


Cena Ď
2007 - primář Koza předává cenu Ď Gymnáziu L.Pika v Plzni


Cena Ď
2007 - S primářem Kozou jsme sehráli scénku - oddělení hlavy


Cena Ď
2007 - závěr ceremonie ve Stavovském divadle


Cena Ď
2008 - scénka s hypnotizováním pana primáře


Cena Ď
2009 - Na scéně ND předává primář Koza cenu Ď sklárně Moser


Cena Ď
2009 - ND - scénka, jak učí skladatel Z. Barták zpívat primáře Kozu


Cena Ď
2018 - Předání ceny Ď primáře Kozy


10. 6. 2018 Richard Langer

foto a video: Archiv ceny Ď, archiv R. Langera, Jájina Raunerová, Václav Samek



další díly GALERIE zákulisí ceny Ď - zde

RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2017 All rights reserved