RICHARD   LANGER - 28. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
Moderátorský zážitek 12. – „Kdy je třeba udělat něco zdarma…“


Jakmile si uvědomím, že jsem milionkrát méně známý než Karel Gott, nedovedu si představit, ba ani hádat, kolik denně mistr obdrží dopisů nebo zpráv přes internet. Vycházím z toho, že jsem na volné noze hlavně ve světě svých projektů a moje vždy externí pohybování se v médiích nemá pražádný masový dopad. Když jsem psal a četl fejetony pro ČRo Dvojka, kolik lidí z celé republiky tuto stanici pravidelně poslouchá, vezmu-li v potaz, že je tu přemnoho dalších stanic? Když jsem dělal pro plzeňský rozhlas přes tisíc věcí, pro Českou televizi, TV Public a mnoho dalších dohromady přes tisíce věcí a nebyl vidět v sobotu večer v hlavním vysílacím čase, kolik lidí si v záplavě tisíců tváří moderátorů a redaktorů vybere zrovna mne k tomu, aby mi napsali? A přece se to děje. Odhaduji „milionkrát“ méně než mistru Gottovi, leč přesto.


Při práci pro Českou televizi v letech 2005 až 2008 jsem neměl prostor vnášet do natáčení své srdce, neboť tyto pořady měly pro svůj charakter logicky své scénáristy, dramaturgy a režiséry. Byla to fajn práce, ale scházel mi podíl na autorství. Proto v dalších médiích už trvám na svém, že buď nebudu vůbec pro ně pracovat, ale pokud ano, tak podle svého. Tím jsem se dost vymezil a komplikoval si život, nicméně potřebuji, aby mne práce bavila. Nu a když baví, najdou se někteří diváci a posluchači, kteří ono osobní souznění přijmou za své, stejně jako některým jsme zcela právě proto třeba nesympatickým. Říkám tomu nebýt nemastný neslaný. Každý potřebuje při práci jiný přístup a já moc hodně právě ten svůj. A tak se začalo stávat, že mi píšou dopisy a zprávy přes net mnozí lidi, kteří se se mnou notně ztotožňují. Byť takových zpráv a dopisů nemám hodně jako lidé velmi frekventovaní ve velkých médiích, i tak se tímhle musím zabývat denně.

Nejvíc jsem svým „já“ zasáhl diváky lidové televize Šlágr (tolik kritizované a současně tolik milované), kteří mi píšou, že jim dávám sílu žít – jde převážně o seniory, jimž se tato televize stala kamarádem pro všední den od rána do noci. A může se jim kdokoliv smát, jim je to jedno. Přece nevypnout to, co jim činí radost a dodává optimismus. Až to budou umět jiné televize v takové míře nebo větší také, rádi přepnou…, zatím jsou věrní a je jich opravdu hodně moc. Nedávno se mi smála kamarádka, že čtu na Šlágru dopisy s přáními k narozeninám a pouštím k tomu písničky dědečkům a babičkám. Když jsem ji řekl, že jsem takových dopisů přečetl přes 15 tisíc, že tam jezdím 6 let a natočil jsem tam přes 600 pořadů, že za mnou venku stojí fronta mnohem známějších tváří, které by rády můj post právě na Šlágru - jako úspěšná podnikatelka, která ví, že nic není jen tak, tiše polkla. Za týden mi volala a prosila mne, že byla u své maminky a ta mne miluje a jestli bych ji nemohl z obrazovky pozdravit…, no moc prosila, protože chtěla osmdesátileté mamince udělat radost.

Takže se mi díky Šlágru stává (ale taky díky jiným televizím, tuhle mne oslovil desetiletý kluk, že sleduje pořady o rybaření s Jardou Kučerou, které moderuju), že mne denně někdo osloví na ulici, v obchodě a tak. Když sečtu zprávy přes messengera, maily, sms a ručně psané dopisy doručené poštou, dělá to měsíčně plus mínus 300 pozdravů, sdělení nebo dotazů. Někteří lidi se mi svěřují s životními osudy, jiní mi vytýkají, že je nemám rád (protože kdybych je měl skutečně rád, navštívil bych je doma), další přejí hezký den nebo mi píšou, že se akorát na mne dívají v telce a k tomu pijí kafe. Je to z většiny případů příjemné, ale současně zvláštní je na vlastní kůži poznat, jak lehce mohou být případně lidi manipulovatelní skrz média. Vždyť znám řadu slavných lidí právě ze zákulisí televizí a různých akcí a tak vím, jací jsou ve skutečnosti, jak přemýšlejí, jak dokážou opovrhovat, ale před kamerou nahodí tvář miláčka národa a ten jim to „žere“. To je asi nejhorší na onom poznání toho, jakou moc má obrazovka a jak lehce může být zneužitelná.

Naštěstí, je ale také hodně těch, kteří jak působí na obrazovce, takový jsou i v životě. Možná přece jen národ v dlouhodobém horizontu rozpozná, kdo jaký je. Vždycky, když někoho takového, o němž jsem měl dobré mínění, přes média poznám osobně a zjistím, že je skutečně fajn, mám radost. Například se to onehdy stalo, když jsem poprosil paní Danu Morávkovou a pana Petra Maláska, aby nikoliv za tržní honorář, ale za režii, vystoupili v zámecké talk show na zámku Kozel s tím, že já to moderuji a organizuji zdarma a veškeré vstupné jde na opravu zámku. Oba ochotně přijeli a odmítli proplatit i cesťák. Pozval jsem je na kafe do zámecké cukrárny, ale oni trvali na tom, že si vše zaplatí, že když přijeli pomoct, tak nikoho nebudou stát ani korunu. Kromě toho, že byli na scéně skvělí, v zákulisí, což veřejnost neviděla, se chovali takhle náramně.

A jsem u toho, o čem jsem chtěl psát – oba dva pokorně přijímají mediální úspěch a možná, jakoby vědomě platí pocitovou daň za přízeň lidí takovýmto přístupem. Jsou velmi známí a tak jsou velmi často žádaní o pomoc. V mém případě, kdy povědomí o mé osobě je u široké veřejnosti mnohem menší, se to děje mnohem méně, ale čas od času děje. Takže když mi zavolali z „Domova pro seniory Vlčice“, jestli bych nepřijel 2. října 2018 na besedu plus něco povyprávět o sobě a natáčení na Šlágru, řekl jsem: „Samozřejmě.“ – A když se mne zeptali, kolik za to budu chtít, odpověděl jsem: „Jděte někam…“ – Vlastně jsem pochopil paní Morávkovou a pana Maláska, proč je málem urazilo, že jsem jim chtěl zaplatit cestu a pohoštění.

Když akce v domově pro seniory skončila, jedna z obyvatelek tohoto domova (95 let), aniž mne viděla (myslela, že už jsem odjel), řekla na chodbě své ošetřovatelce: „Teda, to bylo krásné odpoledne…“ – A já fakt z toho, co jsem slyšel, byl naměkko. A tahle vteřina je možná největší honorář, co jsem kdy za svou práci dostal.




rl


rl

Text, fotky - archiv: 4. 10. 2018 Richard Langer


další díly MODERÁTORSKÉ ZÁŽITKY - zde














RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2018 All rights reserved