RICHARD   LANGER - 29. rokem na volné noze ve svém světě       R. N. Harém | Moderace | Psaní | Reality | Byznys | Kontakt
Moderátorský zážitek 70. – „Mikrofon kontra štětec…“


Mikrofon je k mluvení. Obraz k namalování. Vernisáž výstavy obrazů Martina Jana Vavryse v Galerii ABF na Václavském náměstí v Praze na počátku listopadu 2019 byla akcí, jak se dá od výstavy čekat a jak jí mnozí návštěvníci prožili. V zákulisí podvědomí toho, kdo je tady nepodstatným, ale svým slovem spojuje úvodní proslovy - moderátora - a toho, o kom to je - samotného malíře, však nesla i očekávání od vteřin, kdy se oba potkáme u mikrofonu. O tom ale nikdo nic nevěděl. A o tom tady teď budu psát.

Přejdu velké ohlasy, zájem o obrazy a fakt skutečný úspěch, z něhož mám radost, protože Martina znám řadu let a přeju mu to nejen za píli, invenci a originalitu, na níž mu záleží. Baví mne na něm i umělecká nerozevlátost, nebohémství, ačkoliv jeho díla vyhlíží, že by rozevlátým bohémem, coby daň za výsledek, mohl být. Jdu přímo k věci, k sobotnímu tématu mých pravidelných FB článků o životu s mikrofonem.

Odjakživa vím, že malíř bývá spíš introvertem, že jako já, když mluvím do mikrofonu, on mluví štětcem při malování. Bývá při práci v tichu, zatímco já při práci mluvím. Setkání moderátora a malíře u mikrofonu pak bývá přesně tímhle ovlivněné. Martin je autorem loga ceny Ď (letící písmeno Ď) a tomuhle projektu pomáhá dobrých deset let. Od roku 2011 na scénách Národního divadla při konání finálových ceremonií ceny Ď pak v jejich závěru předává po udělených mnoha celostátních cenách Ď z křišťálu, cenu hlavní – takzvanou „GRAND PRIX Ď“. Vždy je to jeden z jeho originálů, později doplněný právě o domalované logo ceny Ď. Na téhle výstavě jsme sice křtili obraz „GRAND PRIX Ď 2020“ (o tom jsem ale 8. listopadu už přinesl reportáž v páteční rubrice „Cena Ď“), ale jinak tady bylo mnoho dalších a dalších standardních Martinových obrazů, vystavených častému obdivu hostů (a nejen na vernisáži, dověděl jsem se od místních pracovníků v galerii, že úspěch a zájem má výstava ohromný). A všechny ty obrazy vznikaly, když Martin v tichu ateliéru mlčel, kdy byl slyšet jen šustot štětce, vrzání koleček křesla, na němž u malování sedí a dech chlapa milujícího život, ženy, zpěv (hraje skvěle na klavír), ale také už zodpovědného táty, který se strachuje o mimčo, když mu vyletěly horečky a pak, když je zase zdravé, ho bere všude sebou, aby poznalo život ze všech stran pěkně od podlahy, vlastně od plínek. Malá Amálka nechyběla ani tady a na přiložených fotkách ji najdete…

Svými obrazy mluví a když namaluje GRAND PRIX Ď a jednou ročně musí přijít na scénu, aby obraz předal vítězi ceny Ď, musí mluvit i ústy. Za ta léta udělal pokrok velký…, ne že by neuměl mluvit, mimo veřejnost má vypravěčskou povahu, chrlí vtip za vtipem, historku za historkou, ale na jevišti divadla se ohlásí ostych míšený skromnou povahou. Na téhle vernisáži mluvit nechtěl, ostatně já to moderoval a o jeho dílech promluvil akademický malíř Jaroslav Klát. Ale nedalo mi Martina nevyzvat: „Tak jak se máš? Co nového? Jak vnímáš tolik nadšených lidí mezi tvými obrazy?“ – A Martin se rozpovídal. Bylo ticho, přítomní naslouchali. Měl co říct a řekl to, jako rodilý mluvčí. A tak dodám nahlas: „Vážení přátelé, tleskáte Martinovi za jeho díla, ale nevím, zda jste postřehli, jaký ohromný pokrok prodělal na poli veřejné řeči! Myslím, že když malíř nahlas mluví jako kniha, zaslouží to také potlesk!“ – A ten následoval!

Prvně v životě jsem s Martinem zažil u mikrofonu právě tohle. Takže když by chtěl, mohl by se časem z něj stát moderátor. To já se nikdy malovat nenaučím. A budu si muset vystačit (a rád) s životem u mikrofonu.

A teď už se kochejte jak obrazy, tak atmosférou… Fotky, ty hezčí, pořídila skvělá fotografka Jájina Raunerová. Ty méně profi pak já na mobil. Zachycují atmosféru vernisáže a úsměvy těch, kteří se přišli nejen podívat, ale svou přítomností popřát úspěch - například operní pěvec Daniel Klánský s operní opěvkyní Karolínou Žmolíkovou, pianistka Luďa Juránková, vynikající tubistka orchestru ND Láďa Lejnar, známý moderátor Václav Žmolík, zpěvačka Bára Basiková, malířovo rodiče akademický malíř Pavel Vavrys s manželkou malířkou Martou Vavrysovou a také malířova partnerka Markéta s dcerou Amálkou. Bylo tu sposuta přátel Martina, ale i akce zvané "Plzeňská souhvězdí", která byla součástí těchto chvil, protože zde byl křtěn jeden z obrazů ve prospěch projektu "cena Ď", která vznikla a organizuje se do celé ČR z Plzně - za tuto akci zde byla zástupkyně Chodovaru slečna Tereza Plevková, majitelka RK EVROPA Plzeň Renée Zedníčková, jednatelka AZS 98 Petra Kaldová, řčditel Prime Time Production Petr Pohl a mnoho dalších.

Jo a ta předposlední fotka, ty moje džíny s fleky od barvy – to má taky svou historku. Když jsem si kupoval nové kalhoty, nabídla mi je paní prodavačka se slovy: „To teď letí v Německu! Kalhoty pocákané barvou!“ – Odpovím: „To bych vypadal ale jako nějakej magor…“ – Načež paní zpoza pultu oponuje: „Ne, ne, to fakt frčí a kdyžtak si lidi budou myslet, že jste nějakej slavnej malíř obrazů!“ – A šup, kalhoty jsem pro příležitost téhle vernisáže koupil, tuhle historku tu odvyprávěl a dodal k ní: „A tak jsem jediný zde stylově oblečený, protože paradoxně dnes Martin své pracovní džíny se skvrnami od barev nemá a já oblečením nejblíž připomínám atmosféru vzniku těchto děl…“

A uteče nějaký ten týden a v messengeru mi přistane fotka Martina, jak vyrazil s Amálkou v kočárku na procházku starou Prahou, jak jinak, než v pracovním! No, za ty prachy, co jsem dal za ty džíny, jsem mohl vzít staré k Martinovi a pomoct mu chvíli podávat štětce a měl bych kalhoty ještě víc trendy :-)

rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl


rl




foto, text - archiv: 23. 11. 2019 Richard Langer


další díly MODERÁTORSKÉ ZÁŽITKY - zde














RICHARD LANGER    -    richard.langer@centrum.cz    -    608 702 768
Copyright © 2019 All rights reserved